Poté, co Radek Polášek ukončil svou hráčskou kariéru, začal trénovat. Loni vedl starší žáky, se kterými hned postoupil do krajského přeboru. „V týmu byla většina kluků ročníku 2009, takže bylo v plánu, že tady založíme mladší dorost a přihlásíme ho do soutěže, která má pro kluky úroveň v jejich fotbalovém růstu,“ prozradil Polášek.

Mladší dorostenci se tedy nově přihlásili do krajského přeboru. „Pro klub určitě je důležité, že má dva dorosty, ale hlavně to je důležité pro samotné kluky. V jejich fotbalovém posunu je to ideální a daleko lepší, než kdyby šli do společného dorostu, kde by se hned potkali s o tři roky staršími kluky,“ řekl Polášek.

Základ mladšího dorostu tvoří právě hráči, kteří v minulém ročníku nastupovali pod Poláškem za starší žáky. „Nikde jinde jsme hráče brát nemuseli, jen jsme to vhodně doplnili. Hlavní je, že hrajeme proti klukům v našem věkovém rozmezí, což je úplně něco jiného, než když jdou hned do staršího dorostu. I díky tomu pak zvládají přesun mezi starší dorostence lépe, stejně tak přechod do mužů,“ dodal Polášek.

Mladšímu dorostu Brušperku vstup do soutěže vyšel. „S asistentem Tondou Pojezdalou jsme klukům museli nastavit hlavy tak, aby se připravili na těžší zápasy, než jaké byly ty v soutěži starších žáků. Říkali jsme jim, že zápasy budou vyrovnané, soupeři budou kvalitní a v každém utkání nebudeme mít 20 šancí. Kluci na sobě ale pracují, makají na trénincích a pak to přenáší i do zápasů,“ pochválil Polášek své svěřence.

Brušperk by pochopitelně chtěl hrát co nejvýš, trenéři ale žádné vytýčené cíle nemají. „Takto to nastavené nemáme. Snažíme se jít zápas od zápasu, což se nám, až na výbuch s Velkou Polomí, zatím daří. Kluci se pořád učí, získávají zkušenosti, sportovně jdou nahoru, což to je posouvá dále,“ uvedl Polášek, jenž se svým svěřencům snaží vštěpovat, aby byli vítěznými typy a neměli hlavy dole, pokud se jim něco nepovede.

Hlavní silou mladších dorostenců z Brušperku je týmovost. „Kluci jsou jedna parta, a to je základ. Naopak musí ještě přidat v osobních soubojích, protože fotbal se hraje do těla a v tom my pořád máme rezervy,“ všiml si bývalý brušperský kapitán. „Jsem rád, že kluci berou každou radu, zkušenost a ponaučení, které se jim snažím předat,“ dodal.